Pozemkové úpravy pro myslivecká sdružení?

Milé dámy,

ve dnech 6.-7. září jsem se zúčastnila semináře: Naše zvěř a myslivost 2012 - Hospodaření v agrární krajině – podpora biodiverzity.

Za finanční podpory Ministerstva zemědělství ČR, úseku lesního hospodářství seminář pořádali Lesnická a dřevařská fakulta ČZU v Praze, Redakce časopisu Svět myslivosti, Dendrologická, Dobřichovice, o. s. a Statek Hájek Čilá.

Co bylo hlavním cílem? Seznámit účastníky s možnostmi dotační politiky na podporu biodiverzity, se současnými trendy v zemědělské výrobě a možnostmi využít pozemkové úpravy pro obnovu některých krajinných prvků ve vztahu k drobné zvěři. Na místě, přímo na Křivoklátsku, jsme měli možnost vidět praktické využití biopásů na zemědělské ploše. Večer byl příjemně zakončen hudebním vystoupením dudácké kapely a přátelským rozhovorem zúčastněných. Těch bylo více než 100 – což mě osobně mile překvapilo, jak velký zájem o tuto tématiku existuje.

Jak tedy můžeme podpořit změny prostředí pro drobnou zvěř? Jednou z možností je využití pozemkových úprav. V oblastech, kde pozemkové úpravy ještě neproběhly, je možné o ně zažádat  - zažádat musí více jak 50 % vlastníků zemědělské půdy, která bude zahrnuta do pozemkových úprav. Pak musí Pozemkový úřad zahájit ze zákona). Jsou plně hrazeny ze státního rozpočtu. Myslivecká sdružení mají možnost se do těchto řízení přihlásit do sboru zástupců (nebo jako účastník, pokud je člen sdružení zároveň majitelem pozemků) a následně využít společných zařízení pro stavbu cest, remízků, apod. Pozemkové úpravy především zcelují plochy jednotlivých majitelů pozemků, zároveň ale zaručují přístup vlastníka k pozemku – je tedy možné využít hranic pozemků a cest pro myslivecké využití. Může se ale stát, že pozemky jsou pronajaty jednomu zemědělci, který pozemky obhospodařuje - v tomto případě se cesty neobnovují. Je možné je obnovit v případě, že by některý vlastník chtěl svůj pozemek sám obhospodařovat a nechal si jej vytýčit.  Chcete-li se s problematikou více seznámit, více informací získáte na příslušném Pozemkovém úřadě. Hlídejte si termíny vyhlášení pozemkových úprav, využívejte je – ve prospěch mysliveckého sdružení a zvláště zvěře. Je to ideální, finančně nezatěžující možnost, jak získat vhodné plochy pro zvěř. Upozorněte na tuto možnost předsedu mysliveckého sdružení, hospodáře – opravdu je to velmi zajímavá možnost. Ukončené pozemkové úpravy jsou v rámci stavebního řízení vedeny jako územní rozhodnutí, tudíž jednotlivé prvky jsou tam již umístěny a nemusí se na stavebním úřadě žádat o jejich umístění – větrolamy, mokřady apod.).

Seminář byl nabitý informacemi – např. vypouštění králíků, umisťování kachních budek, problematika zaječí zvěře, výsadba starých druhů ovocných dřevin, zvyšování biodiverzity lesních honiteb apod. Ale nechci vás nyní zahrnovat spoustou informací.

Velice zajímavý byl příspěvek o dotacích na zakládání biopásů – políček pro zvěř. V současné době je možné získat dotace až 5tis. Kč/ha, přičemž skutečné náklady činní zhruba 4tis. kč/ha (dle informací od Bc. Františka Hájka). O tyto dotace může žádat uživatel honitby – tedy v našem případě nejčastěji myslivecké sdružení. Už jste tyto dotace využili? Né? Jaký je proto důvod? Ptejte se vašich předsedů a hospodářů. Samozřejmě ani tato cesta není zcela jednoduchá – musíte mít plochu, kterou je možné využít a ta musí být oplocena – alespoň 2 roky. Zde si myslím, že nastává největší problém. Dotace totiž nejsou určeny pro oplocení. To si musí každý uživatel uhradit svou investicí. Z druhé strany – je možné využít staré oplocenky nebo ploty školek apod. Práci na výstavbě plotů si vykonáte sami – během brigád. A pokud si u toho upečete buřta, popovídáte, dáte nějaký veselý kalíšek – určitě to bude příjemně strávené dopoledne. Máte pocit, že náklady na ohrazení, pokud nemůžete využít již vyřazené oplocení, by byly příliš vysoké? A jak vysoké škody hradíte za škody zemědělcům, na lesních porostech?

Co by vás ale rozhodně mohlo zajímat, jsou konkrétní druhy rostlin a dřevin, které jsou doporučené k vysazování do biopásů, které zvyšují biodiverzitu a nabízejí lepší potravní podmínky pro zvěř. Ano, zvěř rostliny spase – a to je v pořádku – pokud se napase na uměle vytvořeném políčku, už nebude způsobovat škody na zemědělských plodinách a lesních dřevinách. Jaké jsou další výhody těchto políček? Zpravidla se jedná o rostliny, které jsou vhodné pro opylovače, což je výhoda i pro okolní rostliny a dřeviny, výběr použitých druhů může podpořit trávení zvěře, obohacuje jídelníček, nabízí úkryt. Podle Bc. Františka Hájka, který se problematikou políček dlouhodobě zabývá, jsou vhodné tyto druhy: svazenka, luskovinová směs (lupina, bob, vikev), slunečnice, len, sléz, vikev, pohanka (velmi nenáročná bylina), kapusta, vodnice, proso, žito, hořčice, jeteliny, bylinky – anýz, kmín, fenykl, koriandr.

Vhodné jsou i ovocné dřeviny – nejlépe staré původní druhy s vyšší kmenovou výškou. Ty je možné zakoupit na objednávku. Nevadí pak zemědělcům při práci a zvěř ani zvířata nelámou nízké větve. Vhodné jsou jabloně, třešně, višně, hrušně, švestky, jeřáby.

Chcete-li zvýšit úživnost vašich honiteb a zvěři zajistit lepší potravní a krytové podmínky, zvažte výše uvedené možnosti, proberte to se svými kolegy. Pokud se mezi vámi najde vhodný organizátor, můžete využít dotací a pozemkových úprav pro zlepšení současného stavu biodiverzity v honitbě a snížit tím částky, které platíte za škody způsobené zvěří.

Komunikujte s místními zemědělci – i oni mají zájem o snižování ztrát, často jsou rovněž myslivci, znají dobře prostředí a často jsou ochotni i některou část z pole uvolnit pro potřeby zavedení biopásů. V těch se pak zdržuje více druhů živočichů i opylovačů a je to dobrá služba pro všechny zúčastněné.

A pokud si nikdo z Vás netroufne nebo se z časových důvodů přípravě podkladů nemůže věnovat, můžete se obrátit i na profesionální organizace, které tyto možnosti zajišťují.

Ing. Jiřina Špálová